Název

Továrna Zechstein + KT Rabštejn, Janská

Popis

FOTKY

Historie tohoto místa se začala psát roku 1860, kdy zde Franz Priedl nechal postavit svou první textilní továrnu - přádelnu bavlny.
Výroba prosperovala a tak v roce 1864 přibyla druhá a v r. 1867 ještě i třetí továrna.
Zdejší technologie zpracovávání bavlny byla v té době na vysoké úrovni a rabštejnské přádelny přijížděli obdivovat odborníci až z Rakouské Vídně.
Rabštejnská produkce bavlny se vyvážela mimo jiné i do Indie, Argentiny nebo Egypta.
Za své zásluhy o rozvoj průmyslu, byl roku 1887 Franz Preidl povýšen císařem Franzem Josefem do šlechtického stavu.
Největšího rozmachu dosáhly Preidlovy textilky kolem roku 1910, kdy zde bylo zaměstnáno cca 1000 zaměstnanců.
Po první světové válce, začala výroba důsledkem hospodářské krize pozvolna upadat a na konci 30. let, krátce po rozpoutání 2. svět. války, podnik zcela zanikl.
Továren skrytých v Rabštejnském údolí, využila koncem roku 1942, v rámci hledání tzv. “Ruhigen Stellen“ - “Tichých míst“, německá zbrojařská firma Weser-Flugzeugbau - AG Bremen a přestěhovala sem část své zbrojní výroby.
Vyráběly se zde např. součásti pro letadla Junkers (JU 87, 88, 188, 388) a Focke-Wulf 190, dále prototypy vrtulníku FA-223 a letecké kulomety MK 128.
Postupně zde bylo postaveno 11 montážních hal a pracovalo zde 6000 lidí z 18 zemí světa.
Pro tyto totálně nasazené dělníky bylo zřízeno v okolí 34 pracovních táborů a 2 tábory zajatecké pro ruské a anglické piloty.
Aby byly výrobní prostory co nejméně nápadné, nejlépe úplně skryté, rozhodli se nacisté umístit je do podzemí.
A tak v srpnu roku 1944, tedy necelý rok před koncem války, začala ražba podzemních štol tajné továrny Zechstein, ke které byli určeni vězni z místního KT Rabštejn, který zde byl zřízen právě jako "zásobárna" pracovních sil.
Ti během 8 měsíců, vyrubali plochu o velikosti 17,5 tisíce metrů čtverečních.
Šlo o tři samostatné systémy chodeb, označované jako Werk A, B a C, z nichž poslední dva měly být původně propojeny v jeden obrovský výrobní komplex. To se však již kvůli postupu Rudé armády a blížícímu se konci války nepovedlo.
Nacistům se podařilo existenci továrny dokonale utajit, spojenci o ní totiž až do konce války nevěděli.
Objevena byla náhodně po přeletu ruského pozorovacího letounu, 7. května roku 1945.
Po válce na místě vznikl internační tábor pro obyvatele Třetí Říše a nacisty.
Poté zde vznikl muniční sklad Čs. armády a po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, se bývalá továrna Zechstein stala hlavním skladem pohonných hmot v Čechách.
Armáda místo definitivně opustila až koncem 90. let minulého století.
Dnes v Rabštejně ve Werku C funguje malé muzeum, prostorný Werk B pak používají ke cvičení záchranáři z České Kamenice.

Nastavení